Poradna

Výpočet potřebného ventilátoru.


1.) Nejprve je potřeba změřit velikost místnost (její objem). Délku, šířku a výšku místnost vynásobíme a tím zjistíme m3 prostoru.viz obrázek.
2.) Poté vybereme dle tabulky viz. níže, typ místnosti. Je to velmi důležité k dodržení hygienických podmínek místnosti
3.) tímto koeficientem vynásobíme dříve vypočtený objem a máme informativní množství potřebné pro hodinovou výměnu vzduchu udávanou v tabulkách výrobků.

 

Kubatura místnosti (m3) x Koeficient výměny vzduchu (k) = Potřebný výkon ventilátoru (m3 / hodinu)


Příklad hodně orientačního výpočtu :
Koupelna v panelovém domě o výměře délky 2,4m, šířky 2m a výšky 2,6metru = celkem objem místnosti je 12,48 m3
koeficient koupelny s ventilátor a časovým spínačem je 5-7. Vzhledem k vlhkosti koupelny zvolíme koeficient z tabulky viz níže 7.
12,48 * 7 = 87,36 m3/h
Naším přibližným výpočtem nám vyšla hodnota 87,36m3/h, výběrem proto nejbližší vyráběný ventilátor

 

Typ místnosti

koeficient výměny vzduchu (k)

KOUPELNA
Ventilátor nástěnný / okenní / stropní
ventilátor s časovým regulátorem a hygrostatem


6 - 8
5 - 7

KUCHYNĚ
Ventilátor nástěnný / stropní
ventilátor nad sporákem


6 - 10
5 - 8

TOALETA
Ventilátor nástěnný / okenní / stropní
ventilátor s časovým regulátorem a hygrostatem


8 - 10
7 - 9

PRÁDELNA
Ventilátor nástěnný / okenní / stropní


10- 15

SKLEPY
Ventilátor umístěný ve ventilačním kanále


4 - 6

GARÁŽE
Ventilátor nástěnný / okenní / stropní


4 - 8

BANKY

2 - 4

KANCELÁŘE

5 - 7

KINA - DIVADLA

7 - 9

KUCHYNĚ RESTAURACÍ

15 - 25

BARY - KAVÁRNY

9 - 11

LABORATOŘE

5 - 10

 

Na co si dát pozor při výběru u domovního ventilátoru?

 

Jako první si vypočítáme orientačně jak silný potřebujeme ventilátor z hlediska průtoku dle orientační tabulky viz výše. Dále si musíme uvědomit jak dlouhé bude vedení(vzduchovod), které povede od ventilátoru až po vyústění ven. Nehledě na to jaké mu do cesty nastražíme překážky(kolena, zpětné klapky,rozbočky, přechody). Teď mám na mysli takzvanou „tlakovou ztrátu“. Je to vlastnost každého ventilátoru, v podstatě se jedná o veličinu tlaku, který je schopen ventilátor v uzavřeném prostoru (vzduchovodu)vyvinout a doslova vytlačit vzduch skrze potrubí ven. Jde o jakou si úměrnost mezi tlakem a skutečným průtokem vzduchu. Tato charakteristika se dá zobrazit i na grafu určitého ventilátoru jehož specifikace je unikátní. Samozřejmě záleží i na statickém a dynamickém vyvážení, ale to už jsem se dostal mimo. V praxi to znamená, že pokud bude vedení delší než je schopen ventilátor „profouknout“ na konci vzduchového potrubí z největší pravděpodobností nebude nic proudit jelikož vzduchovody jsou velmi dlouhé a proto ventilátor nedokáže toto potrubí profouknout. Dost teorie teď už čísla a hurá do toho, viz orientační tabulka:

 

 

Účinnost ventilátoru dle tlaku jaký je schopen vyvinout

 

 

 

 

 

 

délka potrubí

 

ventilátor

 

metry - orientačně

 

Odpovídající  tlaky - orientačně

2 - 3,5m

 

 

30 - 50 Pa

 

 

4,5 - 5,5m

 

 

55 - 65 Pa

 

 

6 - 8,5m

 

 

70 - 95 Pa

 

 

9 - 17m

 

 

100 - 140 Pa

 

18 - 28m

 

 

150 - 250 Pa

 

30 - 40m

 

 

270 - 380 Pa

 

45 - 60m

 

 

400 - 600 Pa

 

60 - 80m

 

 

650 - 850 Pa

 

 

 

Vždy je dobré zvolit ventilátor o malinko silnější, jelikož když bude za potřebí odsávat o něco více, tak se slabším ventilátorem to bude horší, jelikož bude nutné jej vyměnit. Kdežto u silnějšího ventilátoru můžete odvětrávat v kratších časových intervalech po kratší dobu, a nebo si snížit výkon pomocí regulátoru otáček a v případě potřeby si jeho výkon obnovit.

 

 

Na co si dát pozor u alu trubek?

 

Alu trubky jsou hliníkový plech spirálovitě stočený do roury a jsou stlačeny na 30% svojí délky. V případě že s flexi hadicí vytváříme i oblouky je nutné dbát na to abychom tyto hadice příliš mechanicky nenamáhali, a uvědomme si že se zkrátí i celá délka vlastní roury. Tyto hadice máme na skladě v délkách 1m, 3m a 6metrů. Samozřejmě dáváme pozor i při maximálním natažení a neděláme cukavé a trhavé pohyby, jelikož hadice jsou na tyto praktiky příliš háklivé a mohli by se klidně přetrhnout nebo přinejlepším „jen protrhnout“.

 

 

 

 

Jak vybrat správné světlo?

Správné světlo je potřeba vybírat na základě těchto kritérií:

 

Umístění světelného zdroje

Intenzita osvětlení

Značení na obalu

Podání barev

Barva světla

Krytí svítidel - technické označení IP

 

Umístění světelného zdroje

 

 

Světlo v kuchyni a jídelně

místnosti, kde jsou vysoké nároky na osvětlení. Především by mělo být dobře promyšlené osvětlení pracovní plochy. Toho lze dosáhnout lineárními zdroji umístěnými pod horními skříňkami. Správné osvětlení pomáhá nejen při přípravě pokrmů, ale také napomůže bezpečnému provozu a udržování kuchyně
v čistotě. Hlavní – centrální světlo by mělo být umístěno minimálně nad jídelním stolem, u větších kuchyní
i v oblasti pracovní desky.

 

Světlo v obývacím pokoji

svítidlo většinou neplní pracovní funkce, ale zpravidla jde jen o navození příjemné atmosféry a o dekoraci. Svítidla by měla korespondovat s celkovým zařízením pokoje. Je vhodné centrální svítidlo uprostřed místnosti doplnit ještě několika samostatně spínatelnými nástěnnými, stojacími či stropními svítidly. Pro zvýraznění detailů je vhodné použít halogenových reflektorů či LED diod.

 

 

Světlo v pracovně

největší pozornost je třeba věnovat osvětlení pracovního stolu. Stůl by měl být vybavený polohovatelnou stolní lampou, umístěnou na opačné straně stolu než je ruka, kterou píšeme. Stínítko má být dostatečně velké a neprůsvitné, aby z něj světelný zdroj nevyčníval a nebyl při pohledu ze strany příliš vidět. Rovnoměrnost osvětlení je zvlášť důležitá na pracovních plochách, kde by neměla být výrazná světlejší a tmavší místa.

 

Světlo v ložnici

prostor, kde se spí a odpočívá. U celkového osvětlení postačí intenzita do 100 lx, která poslouží základní orientaci. Jednoduchá, dálkově ovládaná regulace halogenových žárovek či některých úsporných zářivek není na závadu. Velmi dobré je mít u postele vhodné osvětlení zejména pro čtení. U manželských postelí by měla být svítidla dobře směrovatelná a umístněna tak, aby druhý partner nebyl světlem rušen.

 

Světlo v dětském pokoji

dětský zrak má výbornou přizpůsobivost, z toho však nelze odvozovat, že bude vidět i při špatném osvětlení. Nevhodné osvětlení může vést ke zhoršování zraku a navíc při špatném směrování světla vede k tomu, že se dítě naklání, přesedává a kroutí. Špatné osvětlení se pak stane příčinou celé řady zdravotních problémů od bolesti hlavy, zánětu spojivek, psychické nerovnováhy až po deformace páteře. Řešení osvětlení dětského pokoje má svoje zvláštnosti, které vyplývají z působení barev na rozvoj osobnosti a z účinků světla na vykonávanou činnost.

 

Světlo v koupelně

při plánování osvětlení koupelny byste měli dbát na bezpečnost, především na zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Svítidla by měla mít dvojí izolaci a měla by být kryta před stříkající vodou
- na takových svítidlech je označen stupeň krytí IP 54.

 

 

Světlo na toaletě

Při osvětlování WC je požadavkem kromě dostatku světla kvalita podání barev. Není příliš vhodné umisťovat na WC úspornou zářivku, neboť se jedná o nárazově osvětlovaný prostor, a proto se sem hodí spíše světelný zdroj, kterému nedělá problémy časté rozsvěcování a zhasínání např. LED.

 

 

Světlo v chodbě a ostatních prostorech

při osvětlování chodby a dalších vnitřních prostor je třeba dbát na to, aby nebyly osvětleny výrazně méně než místnosti, které propojují. V opačném případě se musí oko změněným světelným podmínkám neustále přizpůsobovat, což způsobuje jeho únavu.

 

 

 

 

Venkovní světlo

osvětlování exteriérů může plnit dekorativní i bezpečnostní funkci. Mnohem efektivnější a úspornější než celonoční svícení je pro ochranu domu instalace čidla, které rozsvítí světla pouze v případě, když zaregistruje nějaký pohyb. Pokud je hlavním cílem dekorativní osvětlení zahrady nebo celého domu a zároveň zajištění orientace osob, je třeba použít odpovídajících svítidel a zdrojů. Výhodnou variantou jsou solární světla, která se přes den nabijí a v noci svítí. Svítidla kolem domu by však měla být stíněna tak, aby svítila jen na zem a ne například sousedům do oken. Občanský zákoník totiž dává možnost bránit se proti takovému svícení, třeba i soudně (viz §127 zákona č.40/1964 Sb.). Krytí svítidla by mělo být alespoň IP 23 (ochrana před deštěm).

 

Intenzita osvětlení


Intenzita se udává v luxech (lx). Volí se podle účelu osvětlení. Například na pracovní plochu by mělo dopadat světlo s intenzitou alespoň 300 lx, při odpočinkových činnostech postačí intenzita podstatně menší. Potřeba intenzity osvětlení také stoupá se zvyšujícím se věkem.


Požadovaná intenzita umělého osvětlení:

 

Intenzita

Použití

50 - 100 lx

celkové nebo odstupňované osvětlení obytné místnosti s místním osvětlením

100 - 150 lx

obytné kuchyně, koupelny, WC

200 lx

jídelní prostory

300 lx

studium, psaní, kreslení, kuchyňské práce aj.

200 - 500 lx

osvětlení pracovních prostorů bez místního osvětlení

500 lx

jemné ruční práce

 

Značení na obalu u světel


Na následujícím obrázku jsou vysvětleny nejčastější pojmy, jaké naleznete na obalu úsporných zářivek, žárovek a dalších světelných zdrojů.

 

 

 





 

 

 

 

Podání barev u světla


Umělé světlo by mělo pokud možno zaručovat stejné vnímání barev předmětů jako na přirozeném denním světle. Podání barev světla charakterizuje tzv. všeobecný index podání barev (Ra). Index se pohybuje v rozmezí hodnot 0 - 100, přičemž hodnota Ra = 100 ukazuje všechny barvy optimálně. Této hodnoty dosahují standardní žárovky. Kompaktní úsporné zářivky, mají index podání barev v rozmezí 70 – 90. Věrnost podání barev je důležitá například při osvětlení potravin.

 

Barva světla


Denní i umělé světlo má různé barvy. Barva je dána teplotou chromatičnosti udávanou v Kelvinech (K).

Čím vyšší je teplota chromatičnosti, tím více se barva podobá dennímu světlu (2 700 K - teple bílá, 4 000 K

- bílá, 6 000 K - denní bílá).

Zářivky o standardní barevné teplotě 2 700 K jsou charakteristické svým příjemným teplým nažloutlým světlem vhodným všude tam, kde není potřeba dlouhodobější zrakově náročné činnosti. Vhodné jsou na chodbách,

v běžných prostorech v domácnosti, v čekárnách apod.

Zářivky o vyšší barevné teplotě okolo 4 000 K vydávají jasné kontrastní světlo vhodné pro studium, čtení, rýsování.


Zářivky o vysoké barevné teplotě okolo 6 500 K umožňují kontrastní vidění. Světlo těchto zářivek není únavné pro oči, podporuje psychický i fyzický výkon. Vhodné jsou zejména pro osvětlení kancelářských prostor, knihoven, přednáškových sálů a všude tam, kde se dlouhodobě a intenzivně namáhá zrak.

 

Krytí svítidel - technické označení



IP 20 - světlo bez krytí – užití běžně v bytě


IP 40 – prachotěsné – není odolné vodě


IP 44 – prachotěsné se zvýšenou odolností proti vodě (koupelny)


IP 54, 55 – odolné proti prachu a vodě (venkovní použití)


IP 65 – zvýšená odolnost proti prachu a vodě


IP 67 – odolné (umístění do podlah)


IP 68 – odolné (umístění pod vodu – bazény – pozor výrobce stanoví hloubku umístění)


F - možno montovat na běžný hořlavý podklad


M M - možno montovat na „neznámý materiál“ (hodně hořlavý)


Patice – uchycení zdroje světla ve svítidle


Lumen (lm) – hlavní jednotka světelného toku (čím je číslo vyšší, tím více svítí)


Svítivost (cd) – jednotka Kandela


Reflektorová žárovka – má intenzitu směrovou udávanou v Kadelách.

 

zpět